Každý má při plánování svatby různé představy, jak by měl vypadat svatební den. Ale jedna věc je pro všechny společná – snubní prsteny. Výběr snubních prstenů je jednou z nejdůležitějších položek na svatebním seznamu. Přeci jen si prsteny vybíráme, abychom je pak mohli nosit celý život. Jaký ale vybrat materiál snubního prstenu?
Historie snubních prstenů
Snubní prsteny jako symbol sňatku sahají až do starověkého Egypta, kdy byly takto ženy kroužkovány na počest uzavření sňatku. Tenkrát se vyráběly z dostupných materiálů, které však neměly dlouhou životnost – kůže, slonovina.
Později se tato tradice dostala k Římanům, kteří symboliku snubních prstenů pozměnili. Neznačil symbol lásky k ženě, ale to, že je žena ve vlastnictví muže. V této době začali právě Římané vyrábět prsteny z odolnějších materiálů, často ze železa. Tvrdí se, že právě oni začali do prstenů rýt různé nápisy.
Až kolem roku 860 n.l. se snubní prsteny začaly používat v křesťanské víře jako součást svatebního ceremoniálu. Po dlouhou dobu nosily prsteny pouze ženy, jako důkaz věrnosti ke svému manželovi. Až kolem 20. století začali prstýnky nosit také muži.
Materiál snubních prstenů
V dřívějších dobách se prsteny vyráběly z různých materiálů, jako je dřevo, kůže tráva atd. Později se začaly vyrábět ze železa, mědi či hliníku. Zlom ve šperkařství nastal až ve 14. století v Itálii, kdy do prstenů začali vkládat drahé kameny. Takové prsteny si mohli dovolit lidé z vyšších vrstev.
V současné době je k dispozici nepřeberné množství materiálů, barev a tvarů snubních prstenů. A jak to tak bývá, čím více je k dispozici variant, tím těžší je také si vybrat. Každý materiál má své výhody a nevýhody, se kterými je třeba počítat.
Žluté zlato
Zlato je nejčastější a zároveň nejoblíbenější materiál, ze kterého se vyrábí snubní prstýnky. Zlato je žlutý a velice měkký kov. Prsteny se tedy nevyrábí z ryzího zlata, ale přidávají se do něj další kovy, které potom mění vlastnosti slitiny.
Tyto slitiny jsou potom odolnější, tvrdší a ovlivní i jejich barevnost. Podle poměru zlata a slitiny se potom určuje ryzost slitiny. Ta je vyjádřena v karátech nebo v tisícinách. Nejlepší ryzost zlata je asi 14 karátů, to je 585/1000. Slitina s touto ryzostí si zachová vlastnosti ryzího zlata, ale zároveň obarví slitinu do požadovaného odstínu.
Plusy:
- Bezproblémové rytí a vsazování drahých kamenů
- Snadná údržba
- Stálost barvy
Mínusy:
- Vyšší cena
- Měkčí kov s větší náchylností na škrábance
Bílé zlato
Slitiny bílého zlata obsahují různé kovy, které mají vliv na výsledné zabarvení slitiny – nikl, stříbro, zinek, palladium a další. Samotná slitina bílého zlata má nažloutlou až jemně béžovou barvu. Prsteny se pokovují Rhodiem, což je kov šedobílé barvy. Na šperk je nanesena tenká vrstva, která se samozřejmě časem ošoupe na slitinu. Stav onošení Rhodia je běžný stav a je možné si jej nechat znovu porhodiovat.
Plusy:
- Bezproblémové rytí a vsazování drahých kamenů
- Snadná údržba
Mínusy:
- Vyšší cena
- Měkčí kov s větší náchylností na škrábance
- Po čase změna barvy – patina
Růžové zlato
V případě, že se použijí různé poměry kovů v barevných slitinách se dosáhne širší škály barevných odstínů. Barvy se mohou pohybovat od světle růžové, přes oranžovou až po sytě červenou. Růžové zlato obsahuje kromě zlata také přísady dalších kovů, kterými jsou měď, stříbro a zinek. Prsteny z barevných slitin zlata nekorodují, ale jejich barva je stálá.
Plusy:
- Bezproblémové rytí a vsazování drahých kamenů
- Snadná údržba
- Stálost barvy
Mínusy:
- Vyšší cena
- Měkčí kov s větší náchylností na škrábance
Platina
Platina je drahý kov, který má podobnou hmotnost jako zlato. Tento materiál je však ze všech drahých kovů ten nejdražší. Platina je šedobílý kov a ve srovnání se zlatem a stříbrem je hůře zpracovatelná, což se projevuje právě na její ceně. Na rozdíl od zlata se používá ve vysokých ryzostech 800 až 960/1000. Díky menšímu množství přidaných „lehčích“ kovů ve slitinách platiny, jsou platinové snubní prsteny výrazně těžší.
Plusy:
- Bezproblémové rytí a vsazování drahých kamenů
- Tvrdší než zlato – menší náchylnost k poškrábání
Mínusy:
- Nejdražší materiál pro výrobu prstenů
- Špatně se leští
Palladium
Ve šperkařství se Palladium používá jako příměs do bílých slitin zlata. V současnosti nachází uplatnění i jako samostatný kov k výrobě snubních prstenů. Tento kov je hůře zpracovatelný než ostatní drahé kovy. V některých vlastnostech se podobá platině, avšak je výrazně lehčí. V současné době v České republice výrobky z palladia nepodléhají puncovní povinnosti. Používá se v ryzostech od 500 do 960/1000.
Plusy:
- Bezproblémové rytí a vsazování drahých kamenů
- Stálost barvy
- Tvrdší než zlato – menší náchylnost k poškrábání
Mínusy:
- Špatně se leští
- obtížné najít důvěryhodného prodejce (Palladium nepodléhá puncovní povinnosti)
Stříbro
Stříbrné šperky jsou dík své barvě a příznivé ceně oblíbeny u řady lidí. Stříbro je nejméně barevný a nejměkčí kov, který se používá k výrobě snubních prstenů. Ryzost se pohybuje v rozmezí 800 až 960/1000, nejčastěji 925/1000.
Slitiny stříbra obsahují zejména měď. V závislosti na obsahu síry a jejich sloučenin ve vzduchu, stříbro přirozeně získává nažloutlou až temně hnědou patinu. Tyto korozní projevy se ze šperku dají odstranit buď chemickou nebo mechanickou cestou. Hladké stříbrné snubní prsteny bez zdobení se při nošení neustále „ošoupávají“ a většinou ke tmavnutí povrchu nedochází.
Plusy:
- Bezproblémové rytí a vsazování drahých kamenů
- Snadná údržba
- Nízká cena
Mínusy:
- Nejměkčí materiál pro výrobu prstenů
- Náchylnost k deformaci
- Bez ochranné rhodiované vrstvy prsten černá
Titan
Titan je tmavě šedý kov, který je hypoalergenní. Proto se používá k výrobě implantátů pro lidské tělo. Titanově šedá barva výrazně kontrastuje s různými barvami slitin zlata a stříbra. Dají se tak vyrobit různé snubní prsteny s vysokým permanentním kontrastem různých barev kovů. Titan se dá obarvit v podstatě na jakoukoliv barvu. Jedná se však o velice tenkou, která se ze snubních prstenů vlivem času setře, stejně tak jako rhodium u zlata.
Plusy:
- Jeden z nejtvrdších kovů pro výrobu prstenů
- Lehký, ale pevný kov
- Různé barevné kombinace
- Nižší cena
- Hypoalergenní
Mínusy:
- Nelze upravovat velikost prstenu
- U barevných provedení není barva stálá
Chirurgická ocel
Oblíbeným materiálem pro výrobu snubních prstenů se stává chirurgická ocel. Cenově je velmi dostupná a vzhledově podobná bílému zlatu. Je velmi pevná a odolná, což sebou nese výhody, ale bohužel také nevýhody. I tak odolný materiál, jako je chirurgická ocel, podlehne poškrábání při nošení. Materiál je barevně stálý.
Plusy:
- Nízká cena
- Jeden z nejtvrdších kovů pro výrobu prstenů
Mínusy:
- Lepené kameny časem vypadnou
- Zasazení kamenů je drahé
- Nelze upravovat velikost prstenu
- Prsteny obsahující nikl mohou způsobit alergické reakce
- Vytvoření rytiny je dražší
Wolfram
Wolfram je pevný a odolný kov s velmi vysokou teplotou tání. Své využití najde zejména v průmyslu jako technický kov. Pravděpodobně nejznámější je použití tohoto kovu na vlákna v žárovkách. Snubní prsteny jsou velmi tvrdé, ale křehké. Z tohoto důvodu se vyrábějí spíše masivnější prsteny. Většina prstenů z wolframu je opatřena finální povrchovou vrstvou, která se může časem odlupovat a nelze jí následně obnovit.
Plusy:
- Nejtvrdší kov pro výrobu prstenů
- Menší náchylnost k poškrábání
- Hypoalergenní
Mínusy:
- Prsteny jsou křehké
- Nedají se vkládat kameny
- Nelze upravovat velikost prstenu
- Nelze vytvořit rytinu
Jak pečovat o snubní prsteny?
Vliv času působí samozřejmě na všechny materiály, ze kterých jsou snubní prsteny vyrobeny. Časem se poškrábou všechny prsteny, ale to je naprosto přirozené. Aby se prsten nepoškrábal, musel by být navždy uschován v krabičce.
Snubní prsten je nejvíce namáhaným šperkem, který si během svého života pořídíte. Většina partnerů chtějí prsten nosit každý den po celý život. Jednotlivé škrábance vzniknou kontaktem prstenu s jinými podobně tvrdými nebo tvrdšími předměty (nádobí, umyvadlo, zábradlí, jiné šperky aj).
Dalším procesem je také ošoupání povrchové vrstvy, kdy prsten získává tzv. patinu. To se může stát při běžných činnostech jako je mytí rukou, zahradničení aj. U většiny prstenů se dá povrch opravit do původního stavu. Prsten se však musí obrousit a vyleštit a tím pak dochází k postupnému ztenčování prstenu. Proces se tím samozřejmě nezastaví a pokud budete chtít prsten vrátit do původního stavu můžete využít služeb obchodů, kde Vám prsten upraví.
